PRIMAS Karel

* 16. ledna 1903
† 7. února 1963

K významným učitelům v Podkrušnohoří patřil již od 30. let Karel Primas. Narodil se dne 16. ledna 1903 ve Bosňanech a přestože se rodiče měli co ohánět (z deseti dětí šest zemřelo při epidemii záškrtu), vystudoval českobudějovický učitelský ústav. Na výzvu ministerstva školství se pak dobrovolně přihlásil do severočeského pohraničí. Začínal v Bystřici a po získání způsobilosti pro měšťanské školy učil
v Cukmantlu (Pozorka-Dubí) a v Trnovanech, kde působil až do roku 1938.

Po boku profesora Volfganga Jankovce již od 20. let organizoval činnost Dělnické akademie v Teplicích. Po Janovcově odchodu do Prahy v roce 1931 stanul v jejím čele a stejně aktivně pracoval i v Okresním osvětovém sboru. Na podzim 1938 se snažil zachránit na Teplicku i po záboru alespoň jednu českou školu. V čele deputace se odvážně vypravil do Liberce za samotným Konrádem Henleinem, ale veškeré snahy byly bezvýsledné. Za okupace žil v Hradci Králové, kde na sklonku války spolupracoval
s partyzány.

Hned po osvobození se vrátil na sever. Již 15. 5. 1945 se stal předsedou okresního výboru sociální demokracie v Teplicích. Také byl prvním předsedou Okresní správní komise a ve funkci předsedy ONV setrval i po volbách roku 1946, podpořen rovněž národními socialisty a lidovci. O to více byl ohrožen
v únoru 1948, kdy jej akční výbory zbavily nejen této funkce, ale i členství ve vlastní straně. Znemožnily mu působit ve školství a podle původních předpokladů měl být i s rodinou násilně vystěhován kamsi k Brandýsu n. L. Práci našel až
v Ostravě, kde byl úředníkem družstva Vzlet, ale domů se mohl vrátit až asi po dvou letech.

Pracoval pak manuálně v rudných dolech na Cínovci, kde byl na jaře 1954 zatčen ke konci noční šichty. Za neprokázané protistátní spiknutí a „velezradu“ byl odsouzen ke 14 letům vězení. Celých šest let si odseděl na Pankráci i na Mírově, kde onemocněl těžkou cukrovkou, k níž se připojily další potíže. Amnestie v roce 1960 už mnoho nezachránila, zvláště když se dál musel živit manuální prací v trojsměnném provozu jako seřizovač strojů v n. p. Sanitní sklo. Karel Primas zemřel v Teplicích dne 7. února 1963, tři týdny po svých šedesátinách.

Zdroj: Deník Směr 9. 11. 2009, Pavel Koukal