Regionální knihovna Teplice
Regionální knihovna Teplice

Knihovna

V životě české menšiny v Podkrušnohoří měly nezastupitelné místo i knihy a knihovny. Tyto knihovny vznikaly již v 2. polovině 19. století jako součást českých menšinových spolků. První česká lidová knihovna v Teplicích vznikla v roce 1900 sloučením spolkových knihoven Sokola, České besedy a Národní jednoty severočeské. V roce 1921 byla založena Jiráskova knihovna v Teplicích, která sídlila v Zahradním domě.

Její fond byl po okupaci pohraničí odvezen do Prahy a tam přetrval 2. světovou válku. Po válce se pak stal základním fondem při obnovení české knihovny v Teplicích. Na vzniku této knihovny se podíleli svými dary jak jednotlivci, tak i knihkupci a nakladatelé z celé republiky. V roce 1946 zde bylo oddělení pro dospělé čtenáře, oddělení pro mládež a loutková scéna pro děti, o kterou pečovali sami knihovníci. V prosinci 1950 se knihovna stala knihovnou okresní, v roce 1956 přibylo i hudební oddělení. Později byla otevřena i čítárna a studovna. Knihovna má čtyři pobočky, z toho jednu pouze pro děti. Ve svém fondu nashromáždila za více než půlstoletí své existence na 150 tisíc knih, periodik a dalších dokumentů – např. 16 tisíc hudebních nosičů (gramofonových desek, magnetofonových kazet, kompaktních disků a videonosičů) a téměř 2 tisíce hudebnin. Od ledna 2003 se knihovna stala příspěvkovou organizací Statutárního města Teplice a nese nový název – Regionální knihovna Teplice.

Budova knihovny

Od roku 1946 je teplická knihovna umístěna v novorenesanční budově z druhé poloviny 19. století. Budova byla postavena jako nižší reálné gymnázium v roce 1875. V roce 1894 školu koupil místní továrník M. Grohmann a nechal ji přestavět na rodinnou vilu. Z této doby pochází neobarokní výzdoba interiérů a umocňuje působnost knihovny jako kulturního stánku v okrese.

Výzdobu budovy v historizujících slozích obdivují nejen uživatelé služeb knihovny, ale také lázeňští hosté i všichni ti, kteří ve dnech otevřených dveří přijdou alespoň nahlédnout. Ve všech prostorách je opravdu co obdivovat – řezbářské práce na dubovém obložení, stropy s bohatou štukovou výzdobou, obklady z umělého mramoru, malby na sklech oken, nástropní malbu na klenbě nad schodištěm nebo třeba kované zábradlí, které toto schodiště rámuje.