NERUDA Jan
* 9. července 1834
† 22. srpna 1891
Jan Neruda se narodil jako jedináček v Praze na Malé Straně vysloužilému dělostřelci Antonínu Nerudovi a matce Barboře, rozené Leitnerové. Zpočátku studoval německé, poté Akademické gymnázium, jehož ředitelem byl tehdy Václav Klicpera. Po třech semestrech absolvoval právnickou a filosofickou fakultu. Byl také cestovatelem, podnikl několik cest do zemí jako Itálie, Německo, Francie, Řecko, Egypt, Maďarsko, ale i do zemí Orientu či Balkánského poloostrova. Stal se novinářem, přičemž nejdříve psal pro německý časopis, poté působil jako fejetonista v deníku Čas, deníku Hlas a od roku 1865 v Národních listech, kde působil jako fejetonista až do své smrti. Spisovatel Jan Neruda se velmi podílel na politických událostech a snažil se formovat demokratické křídlo mladočeské strany. Ze skupiny, jež přichystala almanach Máj, byl nejaktivnějším členem a také mluvčím skupiny májovců v polemikách s představiteli konzervativního pojetí české literatury. Jeho tvorba se opírá o konkrétní realitu, jak společenskou, tak životní, odráží autorovo mládí, lásky a události ze života na Malé Straně. Nerudova nejrozsáhlejší oblast působení byla spjata s novinářskou činností, napsal něco okolo 2000 fejetonů, ze kterých sestavil pětisvazkový výbor Fejetony (Studie krátké a kratší, Žerty dravé a hravé, Menší cesty, Obrazy z ciziny). Svůj život na Malé Straně také popisuje v Povídkách malostranských (1878). Dramatu, veselohře a tragédii se Neruda věnoval pouze okrajově, zato poezie u něj hrála nejvýznamnější roli. Mezi jeho nejznámější a nejvýznamnější sbírky básní patří Hřbitovní kvítí (1858), Kniha veršů výpravných, Kniha veršů lyrických a smíšených (obě 1868), Písně kosmické (1878), Balady a romance (1883), Prosté motivy (1883). Neruda ještě připravoval další dvě sbírky, které ale nevyšly knižně za jeho života. Zpěvy páteční uspořádal J. Vrchlický roku 1896.
Jan Neruda navštívil Teplice dvakrát. První jeho návštěva byla v roce 1882 do lázní v Dubí, kdy ale záhy velmi vážně onemocněl a musel se po třech měsících pobytu vrátit do Prahy. Podruhé navštívil spisovatel lázně Dubí v roce 1886, přičemž jeho pobyt zde byl úspěšnější a on se mohl do Prahy vrátit zotaven a osvěžen. Ke sklonku života se již potýkal s mnoha zdravotními problémy, kvůli roztříštěné čéšce roku 1888 za něj nosil fejetony poslíček do Národních listů. Jan Neruda zemřel 22. srpna 1891 na zánět podbřišnice vyvolaný rakovinou střev.
Jana Nerudu si připomínáme jakožto citlivého básníka, který si uměl životní vzpomínky a události idealisticky přikrášlit. V jedné ze svých nejznámějších básní napsal: „Já ledačím jsem byl v tom božím světě/ a čím jsem byl, tím jsem byl rád.“
Použité zdroje:
Kosatík, Pavel: Čeští demokraté, In: Básník samotář Jan Neruda, str. 67 – 71
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Neruda
Hora – Hořejš, Petr: Toulky českou minulostí 10, str. 125 – 190
Jan Neruda – Výběr kulturních výročí (1974) – osobnosti, str. 7, ST
https://www.payne.cz/3xS43787/NerudaJan.jpg