ZELENKA Horymír
* 21. srpna 1931
† 14. června 1992
Horymír Zelenka se narodil 21. srpna 1931 v Cukmantlu (dnešní Pozorce). Pocházel z pražsko-teplické obchodnické a intelektuální rodiny Zelenků a Tichých. Jeho rodiče založili a obstarávali rodinné cukrářství, přičemž se jedna z provozoven podniku nacházela v domě na dnešní Mírové ulici, kde umělec žil po většinu života. Horymírovi prarodiče vlastnili městský dům na současném Jiráskově náměstí v Praze a jeho strýc Tichý František provozoval za první republiky proslulý hotel Hubertus v Lánech. Rodinu Zelenků hodně poznamenal nástup komunistického režimu v roce 1948, kdy jim byl zabaven téměř všechen majetek. Měli možnost pouze zůstat v podnájmu v malém bytě městského domu, který dříve vlastnili. Horymír byl od dětství velmi vnímavý a citlivý, což vyvrcholilo v dospělosti, když začal malovat neumělé obrázky, skládal básně pro svůj rodný kraj a maminku. Zelenka neměl možnost vystudovat vysokou školu, absolvoval pražskou Vyšší školu potravinářské technologie. Po svých studiích se vrátil do Dubí, kde žil až do konce života. Nikdy se neoženil a ani neměl děti. Svým uměleckým vyjádřením se zařadil mezi autory, které nazýváme „naivní.“ Ve svých malbách ztvárňoval koloběh lidského života od zrození až k zániku, do obrazů často vpisoval verše. Maloval také krajinky, ale ty jsou v jeho díle spíše vzácností. Před rokem 1989 byl řazen do šedé zóny mezi tolerované a zakázané umění. V 70. letech 20. století vyšly v Severočeském nakladatelství jeho tři básnické sbírky: Uhlem a štětcem, Kdyby nesvítilo slunce a Když ptáci létají. Účastnil se mnoha tuzemských výstav a jeho čtyři obrazy byly vystaveny v Montrealu na Světové výstavě 1967. Další obrazy jsou ve vlastnictví Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích a ve francouzském Muzeu naivního umění ve Vick u Paříže.
Zelenka ovládal dva jazyky Lužických Srbů, přestože on sám z této národnostní skupiny nepocházel. Proč se zajímal o kulturu a historii tohoto malého slovanského národa sídlícího v Německu, nevíme. V lužickosrbských jazycích byly vydány i některého jeho básně. Byl velkým zastáncem porozumění mezi Němci, Lužickými Srby a Čechy.
V šedesátých letech pracoval jako poslanec národního výboru v Dubí. Zastával funkci předsedy komise pro cestovní ruch a obchod. Až do svého důchodu pracoval na pozici technologa v potravinářském průmyslu. K jeho šedesátým narozeninám byla na jeho počest uspořádána výstava v bývalé výstavní síni PEGAS v Šanově. Ta se těšila vysoké účasti ctitelů jeho díla. Dalších narozenin se, bohužel, nedožil. Zemřel dne 14. června 1992.
Když je teplý večer
Když je teplý večer
hezky se to povídá
a kdo si nemá
povídat s kým
dívá se aspoň
do nebe
Ach to znám
To vím
(ze sbírky Horymíra Zelenky Když ptáci létají)
Použité zdroje:
„Horymír Zelenka – pozoruhodný rodák“, In: Dubský zpravodaj, č. 12 (prosinec 2005), autor: Fabianová, Věra
„Spanilé jaro Horymíra Zelenky: Na cestách porostlých bodláčím, které hladí“, In: Deník Směr, č. 103 (3. 5. 1994), str. 9, autor: Svobodová, Ilona
Horymír Zelenka – Wikipedie (wikipedia.org)