Regionální knihovna Teplice
Regionální knihovna Teplice

URBAN Jaroslav František

učitel a spisovatel

* 2. dubna 1889
† 21. července 1960

Narodil se 2. dubna 1889 ve Vřeskovicích u Přeštic. Jeho otec, venkovský řídící učitel, se přátelil
s mnoha slavnými osobnostmi té doby a tak chlapec vyrůstal v kulturním a podnětném prostředí. Vystudoval učitelský ústav v Plzni a ještě během studií se spřátelil s mladými literáty a začal sám publikovat. Své první práce, převážně básně, publikoval časopisecky, mimo jiné i v teplickém  anarchistickém časopisu Tribuna. Knižně debutoval v roce 1910 novelou Chrám osudu, po níž poměrně brzy vycházely další práce. Přesto však se prozaikem nestal. Snažil se své poznatky předávat lidem nejen pro zábavu, ale především pro poučení a tak zaměřil svou spisovatelskou dráhu především do oblasti populárně naučné literatury. Vyjadřoval se k sociálním problémům své doby, ale napsal
i řadu životopisných studií, sborníků a spisků, určených především pro potřeby školy. Těžiště jeho práce však spočívá především v oblasti vlastivědné literatury. Nejdůležitější díla vznikla po jeho příchodu do Teplic, kde se stal v roce 1919 učitelem měšťanské školy. Tehdy se pustil do mravenčí práce, kdy všechen svůj volný čas věnoval poznávání severočeské regionální historie s cílem prokázat, že tento kraj byl vždy součástí Čech. Již v roce 1923 vyšla první kniha Severočeské pověsti, která vzbudila ve veřejnosti zaslouženou pozornost a Ústřední osvětový svaz ji doporučil do zařazení do veřejných knihoven. V roce 1924 vyšly hned dvě další práce. V mosteckém nakladatelství Sankota vyšla Severočeská historie, mapující Teplicko, Bílinsko, Duchcovsko a Mostecko a téhož roku vyšly v Ústí nad Labem Potulky Ústeckem. O rok později vyšly v Teplicích Potulky Chabařovickem, které byly poctěny Cenou Svatobora z Riegrovy nadace. Ve stejném roce vyšly dvě díla, věnovaná charakteristickým povoláním severočeských dělníků-havířům
a sklářům. V Mostě vyšel Hornický večer a v Kladně vyšla v nakladatelství  J. Šnajdra Sklářská čítanka. Další podobné dílo, jakási „vlastivědná čítanka“ Z krušnohorského pomezí, byla vydána v roce 1926. Od září 1927 začal redigovat časopis Svět a vlast, věnovaný především příznivcům vědy a přírody. V roce 1926 se převážnou měrou podílel na vytvoření Průvodce s plánkem po Teplicích–Šanově, který vydal místní odbor Klubu čsl. Turistů. Duchcovský Klub čsl. turistů vydal jeho Turistický popis Oseka a Rýzmburku. Vyvrcholením jeho působení v Teplicích bylo jeho dílo Potulky Teplickem, ze kterého čerpají informace i současní zájemci o dějiny našeho regionu.

V roce 1928 se J. F. Urban rozloučil s Teplicemi. V tomto roce byl jmenován ředitelem nově zřízené české měšťanky v Kadani, kde našel spoustu možností uplatnit své zkušenosti menšinového pracovníka. V polovině třicátých let vydal třídílné Potulky Kadaňskem. Po záboru pohraničí v roce 1938 odešel do Plzně, kde vyšly další čtyři vlastivědné práce – Úvodím Úhlavy, Úvodím Radbuzy a Úvodím Mže. Vyvrcholením jeho poválečné činnosti bylo dílo Plzeň, metropole českého západu, které uzavřelo jeho dlouholetou publikační činnost.
J. F. Urban odešel na odpočinek do Nepomuku, kde ještě řadu let vedl vzorně městskou kroniku. Zemřel tam 21. července 1960.