Regionální knihovna Teplice
Regionální knihovna Teplice

SKŘIVÁNEK Ladislav

architekt, malíř, pedagog, urbanista

* 21. června 1877
† prosinec 1957

Ladislav Skřivánek se narodil 21. června 1877 v Čáslavi. Studoval ve Vídni na Vysoké škole technické a také navštěvoval Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Friedricha Ohmanna. V Berlíně - Charlottenburgu se zase vzdělával na seminářích o stavbách měst. U nás působil v letech 1900 - 1902 na České státní průmyslové škole v Plzni, přičemž šest let poté odešel do Prahy a v roce 1912 byl jmenován profesorem deskriptivní geometrie Uměleckoprůmyslové školy. Setrval zde do roku 1938, přednášel i o ornamentu, barvách a konstrukci. Pro studenty však nebyl oblíbeným profesorem z důvodu jeho nesmlouvavé povahy a neochotě akceptovat nové směry.
Za své návrhy, kterými obesílal soutěže, získal 54 cen, uznání a odměn. Byly převážně v novorenesančním stylu, biedermeieru či secesním klasicismu. Příkladem jeho stavby v novorenesančním stylu je činžovní dům ve Veleslavínově ulici v Plzni, kde uplatnil i prvky severoněmecké gotiky, či rodinný dům lékaře v Hlinsku. Kotěrovská secese je zase zřejmá z průčelí domu generála Hoppeho ve Vysokém Mýtě s výraznou sochařskou výzdobou na atice. Mezi lety 1906 - 1914 stavěl ve slohu secestní neoklasicismus, např. činžovní dům v Praze - Dejvicích či Hradčanech. V dalších letech se nechal Skřivánek inspirovat českou renesancí, snažil se tak o specifickou interpretaci "ryze národního slohu", tedy paralelu ke stylu prosazující Josef Gočár či Pavel Janák. Příkladem takovýchto staveb jsou např. Všeobecný penzijní ústav v Praze, budova Národní banky v Banské Bystrici, budova státních úřadů v Domažlicích a dále školy - Piešťany, Klatovy, Krušovice, a v neposlední řadě gymnázium u nás v Duchcově, na němž také najdeme prvky jako sgrafito, četné nápisy ozdobným písmem. Architekt Skřivánek zůstal již tomuto stylu věrný, čímž se vymanil z progresivnosti trendů v meziválečné architektuře. Další jeho stavbou u nás na severu Čech, konkrétně v Litvínově, je budova pro hornické penzisty a ozdravovna pro jejich děti z počátku 20. let minulého století.
Kromě projektování budov Skřivánek též působil na regulačních a zastavovacích plánech měst a předměstí, jako například Nové Pace, Praze, Sušicích, Domažlicích, Velké Olomouci či Plzni. Též  navrhoval náhrobky, pomníky, umělecko-průmyslové předměty a interiéry. Byl významným poradcem a znalcem ve svém oboru, pořádal přednášky a své názory publikoval v naučných časopisech a u příležitosti práce na generálním zastavovacím plánu Velké Olomouce vydal roku 1922 knihu O důležitosti zastavovacího plánu pro výstavbu měst.
Ladislav Skřivánek přezdívaný jako "podivín české architektury, který nesledoval trendy" zemřel v Praze v prosinci roku 1957.

Použité zdroje:
Ladislav Skřivánek – Wikipedie (wikipedia.org)
Ladislav Skřivánek | Architekti | Plzeňský architektonický manuál (plzne.cz)
Ladislav Skřivánek: podivín české architektury, který nesledoval trendy | Design | Lidovky.cz , autor článku: Lukeš, Zdeněk
Ladislav Skřivánek (plzen.eu)
„130 let od narození architekta Ladislava Skřivánka“, autor: Drbohlav, Jaroslav, In: Duchcovské noviny č. 6 (červen 2007), str. 22-23