PETRUS Jan

* 18. prosince 1890
† 14. ledna 1968

Spisovatel Jan Petrus byl prvním českým menšinovým inspektorem, který po vzniku republiky organizoval české menšinové školství v okresech Duchcov, Most, Bílina, Teplice a Ústí nad Labem.

Narodil se dne 18. prosince 1890 ve Vsetíně a dětství i mládí prožil ve Valašském Meziříčí. Po maturitě na tamním gymnáziu absolvoval nástavbu na učitelském ústavu v Praze a zahájil učitelskou dráhu
v Loučce a Jaktaři u Opavy. V roce 1918 byl hlavním iniciátorem založení české matiční měšťanské školy v Novém Jičíně, jejímž ředitelem byl v letech 1919-1921. Dne 17. února 1922 byl díky svým kvalitám jmenován do funkce inspektora českých menšinových škol v Teplicích-Šanově, jehož sídlo bylo od 23. 4. 1925 v Duchcově, kde působil ještě celý další rok. Do období jeho působnosti patří stabilizace českého školství v pohraničí a zejména pak výstavba nových školních budov.

Ani na severu Jan Petrus neustával ve své literární činnosti a vydal několik knížek v Bukačově menšinovém nakladatelství v Ústí nad Labem. V polovině dvacátých let začal vydávat i „Školské zprávy“ s podtitulem „úřední list inspektorátu menšinových škol národních s vyučovacím jazykem československým v Teplicích-Šanově“. V roce 1926 jej v této funkci vystřídal inspektor Josef Bayer a Jan Petrus se stal od nového roku inspektorem národních škol na ministerstvu školství a národní osvěty, kde setrval až do roku 1939, kdy jej jako věrného zastánce Masarykovy a Benešovy demokratické republiky doslova vyhodili na dlažbu. Pracoval tehdy jako nádeník, než se uchytil jako kancelářská síla v zahradnictví Walter v Chuchli. Po osvobození se vrátil na ministerstvo
a po roce 1948 dopadl obdobně; naštěstí však už dospěl do penzijního věku.

Jako spisovatel začínal povídkami i romány z valašské vesnice a pokračoval prózami pro děti i mládež. Nejvíce se proslavil knihami, ve kterých velmi promyšleně propagoval mezi školní mládeží nejvýznamnější tradice první republiky. Dával tím zejména mládeži vzory pracovitosti, poctivosti, obětavosti a lásky k vlasti. V knihách Dělníci boží a Pro blaho lidstva oslavil české vynálezce, v knihách A vyšel rozsévač… a Statečná žena uvedl příběhy ze života sokolských velikánů dr. Miroslava Tyrše a Renaty Tyršové. Pod názvem Hrdinové
a Vítězové oslavil příslušníky čs. legií, kteří obětovali životy za naši samostatnost, v knize Bohatýři připojil další příběhy z počátků naší novodobé státnosti, v knize Pro vlast příběhy československých žen v boji za svobodu. V knize Od piky se věnoval osobnosti prezidenta
T. G. Masaryka, v knize Muž činu obdobně oslavil dr. Edvarda Beneše.

Spisovatel Jan Petrus zemřel 14. ledna 1968 v Praze.

Zdroj: Duchcovské noviny 20/2008, Pavel Koukal