PARMA Alois

* 31. května 1886
† 8. srpna 1943

Prof. dr. ing. Alois Parma se narodil 31. května 1886 v Opavě. V roce 1906 dostudoval vysokou školu báňskou v Příbrami a v roce 1908 vstoupil do služeb tehdejší Mostecké uhelné společnosti. Velmi intenzivně se zajímal o problematiku dobývání hnědého uhlí a již tehdy vydal své první publikace. Při práci pokračoval ve studiu a po promoci se stal naším prvním doktorem báňských věd. Po desetileté praxi v severočeském hnědouhelném revíru přijal místo na kamenouhelných dolech Anna-Laura
v Lánech na Kladensku. V roce 1918 byl jmenován docentem hornictví na Českém vysokém učení technickém v Praze. V polovině roku 1919 Ministerstvo školství a národní osvěty pověřilo dr. ing. Aloise Parmu založením první České státní odborné školy hornické v Duchcově. Vyučování bylo zahájeno
1. prosince 1919 v budově valdštejnského zámku, kde dr. ing. Parma také bydlel. Ve spolupráci
s duchcovským poslancem Václavem Draxlem stál také u zrodu hornického učňovského školství a vzhledem ke svým zkušenostem byl jmenován i prvním inspektorem hornických pokračovacích škol. Na podzim roku 1920 se stal i suplujícím profesorem Vysoké školy báňské v Příbrami a v lednu následujícího roku přednostou nově vzniklého ústavu hornictví a úpravnictví. Poté, co v Duchcově čestně splnil svůj úkol, odešel do Příbrami, kde byl od roku 1921 řádným profesorem úpravnictví, briketování a hornictví na Vysoké škole báňské. V roce 1932 byl jmenován jejím rektorem.

Kromě pedagogické činnosti neustal ani ve své výzkumné práci. Ještě v závěru duchcovského období dokončil a vydal česko-německý
i německo-český Hornický slovník, Přehlednou mapu severočeské pánve uhelné  (česky i německy)  a Hornický atlas. Vlastní praktické zkušenosti zúročil v knihách Jak se dobývá hnědé uhlí, O uhlí kamenném, O vzniku ložisek uhelných, Slovníček pro horníky, Základní složky uhelného hospodářství, Základní směrnice zřízení úpraven, Důlní katastrofa courierská atd. Významně se zabýval zvláště ochranou proti plynům v hornictví a ve 20. letech sestrojil první český pracovní Parmův záchranný kyslíkový dýchací přístroj, založený na novém principu přívodu kyslíku dvěma injektory. V roce 1930 byl zvolen předsedou chemického odboru technické komise České zemské hasičské jednoty. Angažoval se v Masarykově akademii práce, v Národním komitétu pro záchranné práce, v Uhelné radě i v Komisi pro potírání jáchymovské hornické nemoci, byl rovněž členem Zemského zastupitelstva. Jako soudní znalec byl také využíván severočeskými okresními soudy a zejména soudem v Mostě. Poslední významné kontakty s českým severem spadají do období po katastrofě na dole Nelson III. v Oseku
u Duchcova dne 3. 1. 1934, kdy stál v čele skupiny nejvýznamnějších expertů, poskytujících svá vyjádření vyšetřující komisi pro objasnění příčin naší největší hornické katastrofy.

Prof. dr. ing. Alois Parma zemřel dne 8. srpna 1943 v Příbrami.

Zdroj: Duchcovské noviny 5/2006, Pavel Koukal