MORAVEC Miroslav

* 5. června 1905
† 24. října 1942

Miroslav Moravec se narodil 5. června 1905 v Ledvicích, kde již jeho otec patřil k předním sokolským vlastencům. Významně se angažoval v bojích za českou školu a po vzniku Československé republiky byl Jan Moravec zvolen předsedou revolučního Národního výboru. Syn se angažoval především
v Sokole. Obětavou činovnicí ledvické sokolské jednoty byla také jeho manželka Anna Moravcová, rozená Hrodková, která byla již za svobodna náčelnicí žen v Mostě a úspěšnou závodnicí ČOS.

Není nutné zdůrazňovat, že aktivní česká rodina byla trnem v oku německých nacionalistů, kteří se „zviditelňovali“ adekvátně s událostmi v Německu i se stupňováním henleinovských požadavků. Zachovala se vzpomínka Moravcova mladšího bratra Jana o tom, co se stalo koncem září 1938. Před okupací severočeského pohraničí probíhala v Podkrušnohoří vlna teroru a také Miroslav Moravec se málem stal obětí protičeského pogromu: „Horda několika desítek Němců zaútočila na obchod a dům, ve kterém bydlela bratrova rodina. Vyvrátila pevné domovní dveře a za křiku Tschechische Hund raus raus! vytáhla bratra ven; henleinovci, tehdy již naci, ho bili už na chodbě, hnali ho uličkou hrůzy ven, kde ho předhodili soukmenovcům. Nejzuřivější byla sousedka, která si přinesla na bratra sekeru. Účelem zřejmě nebylo bratra zabít, ale dát Čechům na vědomí, že by měli z Ledvic odtáhnout. Bratr zůstal ležet na prahu domu celý zakrvácený, přičemž řada nadlidí plenila obchod. Pan doktor Havlíček ho pak v Kostelci léčil několik týdnů.“

Dodejme jen, že Moravec dostal od ledvických nacistů ultimátum, že se musí vystěhovat do 24 hodin. Moravcovi se usadili v Konojedech nedaleko Kostelce nad Černými Lesy. Brzy se stali členy odbojové organizace JINDRA a když je kontaktoval řídící učitel Jan Zelenka-Hajský a žádal potraviny a ilegální úkryty pro parašutisty z Londýna, přistoupili na tuto spolupráci. Miroslav Moravec byl zatčen 18. 7. 1942, jeho žena o čtyři dny později. Přes terezínskou věznici gestapa je deportovali do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byli popraveni dne 24. října 1942.

Jen symbolický hrob na ledvickém hřbitově připomíná jejich památku.

Zdroj: Deník Směr, 10. 6. 2005, Pavel Koukal