LEVÝ Antonín Josef

* 29. března 1845
† 28. září 1897

29. března 1845 se narodil v dolnorakouském Wolfsthalu český krajinář Antonín Josef Levý. Jeho dětství prý nebylo radostné a své místo tu měla bída i hlad. Do školy začal chodit v Hradci Králové, reálku studoval v Lokti. Až ve dvaadvaceti letech  začal studovat na Akademii výtvarných umění
v Praze.

Ve studiích pokračoval na bavorské královské akademii v Mnichově. V roce 1875 byla jeho píle odměněna Cenou akademie. Ve volném čase navštěvoval ještě přednášky na polytechnice, které mu umožňovaly snazší dosažení profesury kreslení. Během šestiletého pobytu v Mnichově se zúčastňoval tamního kulturního života, už proto, že si musel na studia sám vydělávat. Poslední rok působil v tamním Kahnově institutu.

V roce 1878 se vrátil do Čech a přijal místo asistenta kreslení na I. vyšší reálce v Praze. Dne
15. 9. 1880 nastoupil jako suplent na reálném gymnáziu v Teplicích. Po roce obdržel definitivu
a osvědčil se jako vynikající pedagog. Pro nás má ovšem mnohem větší význam jeho osmnáctiletý kontakt se severočeskou krajinou. S českými ilustrovanými časopisy, jako byly Květy, Světozor, Česká včela či Zlatá Praha spolupracoval již  od 70. let, právě tak jako s mnoha dalšími v Německu i anglickou revuí The Graphic. Všude se objevují jeho kresby a grafiky a vedle časopisů ilustroval i knihy, počínaje Hallwichovým dílem Po stopách Valdštejnových  a jeho monografií Teplic. V roce 1885 vytváří ilustrace ke Klecandovu almanachu Na pomezí a o rok později i k Pamětem města Jaroměře. K významným dílům patří i mnohosvazková monografie Rakousko-uherská monarchie ve slově i obrazech , kde se Levý podílel na kapitolách věnovaných Čechám. Poslední knihou, na níž spolupracoval, je Vincentiho Studium barokních staveb ve Vídni.

Jeho nejvýznamnější dílo, na kterém spolupracoval s nakladatelem Janem Otto, je osmisvazkové a má prostý název Čechy. A. J. Levý pro něho zachytil již některá staropražská zákoutí, ale zejména se podílel na výzdobě svazků, věnovaných Českému středohoří, Krušným horám a Poohří. Celý kraj prošel křížem krážem a k ojedinělému poslání přistoupil velmi odpovědně – jeho kresby našich pamětihodností patří
k tomu nejlepšímu, co tato edice přinesla. Věrně zachytily i severočeskou krajinu, mírně již poznamenanou počátky průmyslového rozvoje.

V posledních letech Levý statečně bojoval s těžkým onemocněním a dne 28. 9. 1897 zemřel v Teplicích. Na jeho počest byla
v Českobratrské ulici čp. 791/19, kde v průběhu svého pobytu v Teplicích bydlel, odhalena v roce 1997 pamětní deska.

Zdroj: SD, 25. 3. 1995, Pavel Koukal