LERCH Karel

* 30. června 1913
† 29. května 1971

Narodil se 30. června 1913 v Zabrušanech u Teplic. Tento akademický sochař patří k významným severočeským rodákům, který byl německé národnosti. Pocházel ze smíšeného manželství, otec byl Němec, matka Češka. Po úrazu v dětství trpěl poruchou sluchu a řeči, což jej činilo velmi citlivým
a vnímavým. Měl značný výtvarný talent, který jej přivedl nejprve na teplickou odbornou keramickou školu a později do Prahy na Akademii výtvarných umění k profesoru Španielovi. Po odtržení Sudet ji však musel opustit a přešel na Akademii v Drážďanech.

Na podzim 1939 se tajně vypravil do Prahy za profesorem Španielem a prožil zde události
17. listopadu. Jako jediný německý student se připojil k protestu proti zákazu českých vysokých škol.
V roce 1944 dostala jeho plastika „Ležící“ uměleckou cenu, ale byla záhy zničena při bombardování Drážďan.

Karel Lerch pracoval po osvobození jako aranžér a později v duchcovské porcelánce. Až v roce 1952 mohl zásluhou profesora Španiela ukončit studium na akademii a ani potom se jeho osobní situace příliš nezlepšila, i když se některé jeho modely dodnes vyrábějí. V roce 1954 vytvořil Památník duchcovského viaduktu, při jehož tvorbě byl však svazován diktátem socialistického realizmu.

Tento diktát a zásahy uměleckých komisí jej donutily v roce 1962 k odchodu do emigrace. Ani začátky v cizině nebyly lehké, až koncem
60. let obdržel první významnou zakázku - výzdobu bavorského Slavína. Vytvořil pro něj osm mramorových bust velikánů evropské kultury. Jeho posledním dílem byl portrét barokního stavitele Krištofa Dientzenhofera. Krátce poté, 29. května 1971, zahynul tento nadaný výtvarník při dopravní nehodě nedaleko Mnichova.