Regionální knihovna Teplice
Regionální knihovna Teplice

LAŠEK František

herec, režisér a autor frašek

* 31. března 1883
† 13. března 1957

Kdybychom se dnes v Duchcově zeptali, kdo byl František Lašek, asi by to už nikdo nevěděl. Přesto se však s tímto rodákem občas setkáváme i v televizních filmech pro pamětníky. Ve scénce Vlasty Buriana, netradičně louskajícího ořechy ve filmu U pokladny stál, hraje kníratého pacienta s bolavými zuby, ve filmech To neznáte Hadimršku a Srdce v celofánu městského radního a v závěru filmu U nás
v Kocourkově dokonce bývalého pana starostu. Objevil se ve čtyřech němých filmech a asi dvanácti zvukových, ale zahrál si samé epizodní role, jelikož jeho umělecké zájmy se upínaly přeci jen trochu jiným směrem.

Narodil se v rodině duchcovského horníka dne 31. března 1883 a umělecký talent uplatňoval již na obecné škole v rodišti, i když zprvu prý nebylo jasné, jaký umělecký směr bude u něho prioritní. Než utekl k divadlu, začal studovat na odborné keramické škole v Teplicích. Působil pak nejprve
u venkovských společností Karla Kaňkovského a Elišky Zöllnerové, po 1. světové válce v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích i na Kladně a také na populárních pražských jevištích Na Slupi, v Uranii i v Umělecké besedě.

Postupně jej úplně ovládl žánr, na který důstojní tragédi z kamenných divadel pohlíželi jedině spatra a pozdější umravňovatelé kultury jej zcela zatratili jako záležitost veskrze pokleslou. V zázračné době na počátku století se Franta Lašek připojil k množství dnes již téměř zapomenutých talentů, kteří publiku poskytovali zábavu často velice nevázanou. Byl hercem, režisérem i autorem šestatřiceti frašek a her pro lidová jeviště, jejichž názvy většinou hovoří samy za sebe: Ženy a opice, Ona ho zabila, Má matička chudá byla, Zasnoubení na paloučku, Až poletím do nebe, Tatínek jde na manévry, Slečna paňmáma, Tatínek šel na zálety, Za hvězdou slávy, Za hubičku všechno, Nechtěla jsem, ale musela jsem, Žena muže soudit může, Alois a jeho astrální tělo, Ženich z prérie, Kašpárek a Matlafousek provedli zas pěkný kousek.

Jednalo se většinou o hry se zpěvy, ale troufl si i na operety. Na řadě svých titulů spolupracoval s kolegy Františkem Balejem nebo Felixem Bartošem, ale významná je i spolupráce s hudebními skladateli Rudolfem Piskáčkem (Ta podskalská chasa) a Rudolfem Kubínem (Ta česká muzika, ta srdcem proniká; Žena, která zdědila muže).

František Lašek zemřel v Praze dne 13. března 1957; v Duchcově si někdo možná vybaví jeho bratra Gustava, ševce z Mostecké ulice, který žil v letech 1884-1964.

Zdroj: Duchcovské noviny 3/2007, Pavel Koukal