Regionální knihovna Teplice
Regionální knihovna Teplice

KUBICOVÁ Marie

členka protifašistického odboje

* 18. ledna 1905
† 24. října 1942

Marie Kubicová (roz. Lorencová) se narodila 18. ledna 1905 v Žamberku, kde byl její otec známým stavitelem. Ztratila jej už v dětství, ale měla štěstí na nevlastního otce JUDr. Raoula la Garde, který se stal v roce 1916 úředníkem okresního hejtmanství v Duchcově. Po vzniku Československé republiky byl jmenován do čela politické správy na tomto úřadě.

Marie byla nejen nadšenou sokolkou, ale i vynikající cvičenkou, která nás už v roce 1928 reprezentovala na IX. Olympijských hrách v Amsterodamu. Kromě jiného bývala i první přebornicí Svazu slovanského Sokolstva. Zastávala funkci náčelnice žen a věnovala se i vyučování tance. Se svým budoucím manželem se znala od malička. Jeho rodičům patřil duchcovský Český dům, který byl dějištěm veřejného i společenského života. Učitel Bedřich Kubice se po působení v Praze vrátil do Duchcova až v polovině 30. let. S Marií Lorencovou se vzali 21. srpna 1936, ale radostná budoucnost je nečekala. Po dvou letech fašistického ohrožení přišel Mnichov a kvapný odchod do Prahy, kde se zprvu v Tyršově domě starali o bezbranné uprchlíky ze Sudet. Během návratu do Duchcova pro zařízení bytu byla Marie Kubicová zadržena gestapem a krátce držena ve vazbě. Do zákazu Sokola byla náčelnicí Sokolské župy Podbělohorské. Po boku řídícího učitele Jana Zelenky-Hajského se oba okamžitě zapojili do odboje  a když přišel čas, obětavě se starali o české parašutisty z Londýna. Zajišťovali jim vše, co potřebovali k ilegálnímu pobytu v okupované zemi. Bedřicha zatklo gestapo 18. července, Marii 24. srpna 1942. O jedenáctiměsíčního Bedouška se postarali příbuzní, ale po několika dnech jim ho odebrali a poslali na převýchovu. Manželé Kubicovi byli převezeni do terezínské Malé pevnosti, odkud následoval transport do koncentračního tábora Mauthausenu. Tam byli spolu s ostatními členy sokolského odbojového hnutí  JINDRA  popraveni „ranou do týla“ dne 24. října 1942.

Zdroj: Deník Směr 21. 1. 2005, Pavel Koukal