KLEIN Josef

* 1. března 1910
† 26. srpna 1994

Teplický básník Josef Klein se narodil 1. března 1910 v Lenešicích u Loun. Absolvent Státního učitelského ústavu v Žatci (1929) ještě před maturitou debutoval v časopise Źatecký kraj, ale již po necelých dvou letech vydal v Lounech u Antonína Štrombacha první básnickou sbírku Zlaté rouno (1931). Vzbudila zasloužený ohlas a kritika ocenila i silné sociální cítění mladého básníka, jehož první verše se rodily v době nejhlubší hospodářské krize.

Během dvouletého učitelského působení v Postoloprtech vznikla básnická sbírka Porta Apostolorum (1932) s ilustracemi Františka Koubka, jehož linoryty se objevily i v následující sbírce Zapomenuto, vydané na podzim roku 1933. To již Josef Klein působil na české škole v Chomutově.

Spolu s Františkem Hrubínem a dalšími se objevil v dodnes nepřekonaném Almanachu tvorby mladých autorů Letopočet, vydaném v Žatci roku 1934. Roku 1935 vyšla ve dvou vydáních čtvrtá Kleinova sbírka Podobenství. Jako výraz uznání jeho literární tvorbě mu Česká akademie věd a umění přiznala pro rok 1937 literární stipendium.

Kleinovu poezii od začátku silně motivovala dávná historie Lounska i Žatecka. Bojovný kmen Luňanů si mladý básník zvolil za symbol naší neotřesitelné příslušnosti k tomuto kraji zejména v období vyostřených národnostních sporů a tušeného fašistického nebezpečí. Na sklonku 30. let pracoval na básnické trilogii Oharka s oddíly Lucko, Hrozny a případ mého přítele a Řeka na severozápadě.

Z Chomutova ujížděl o půlnoci 8. 10. 1938 za dramatických okolností v otevřeném nákladním vagónu na uhlí. Ještě téže noci vnikli do jeho bytu henleinovci a rozbili celé zařízení. Tehdy vzaly za své i dvě části připravované trilogie. Zachránil pouze rukopis Lucko, uložený u rodičů v Lenešicích. Sbírka vyšla roku 1940 na Kladně, ale ústřední báseň Bolehlav mohla být z obavy před cenzurním zásahem zařazena jen
v torzu. Kolovala však v opisech, které se šířily po celém Protektorátu.

Za války Josef Klein působil v Pšovce, Přívozech a Berouně. Období Pražského povstání jej zastihlo v rodných Lenešicích a Josef Klein se stal předsedou ilegálního Národního výboru, který odzbrojil menší odloučenou posádku wehrmachtu v tamním cukrovaru. V obci bylo dne
7. 5. 1945 vyhlášeno stanné právo a českým vzbouřencům hrozil trest smrti. Naštěstí se již následujícího dne objevily první ruské tanky.

Po osvobození žil Josef Klein v Teplicích a plně se věnoval pedagogické práci. K poezii se vrátil až po odchodu na odpočinek a své nové verše, psané krásnou češtinou, plnou neotřelých obrazů, otiskoval od roku 1978 v časopise Revue Teplice. Novou básnickou sbírku Překročit rozcestí, kterou sestavil na počátku 90. let, už vydat nestihl.

Pozoruhodný básník Josef Klein zemřel v Teplicích dne 26. 8. 1994.

Zdroj: Teplický deník 1. 3. 2010, Pavel Koukal