Regionální knihovna Teplice
Regionální knihovna Teplice

HLAVÁČEK František

horník a politický pracovník

* 7. června 1853
† 11. února 1937

Mnoho nechybělo a z  Františka Hlaváčka, narozeného 7. června 1853 v Řevničově, se mohl stát uhlobaron. V době objevů uhelných nalezišť na Rakovnicku otec odešel od verpánku a pustil se do podnikání. Než mu ale důl u Kroučové mohl přinést užitek, utrpěl úraz a přišel na mizinu. František se zbytečně těšil, že bude studovat na gymnáziu; místo toho se stal ve čtrnácti letech havířem.

Po návratu z vojny, v roce 1876, krátce pracoval na dole Nelson v Oseku, ale pak si našel práci v Bohosudově. Své nadání posiloval četbou a brzy přispíval do Budoucnosti, Dělnických listů i dalších časopisů. Byl také jedním z prvních dělnických básníků. Od roku 1878 patřil k předním činovníkům Odborného hornického spolku v Bohosudově, v jehož rámci byla organizována i činnost místní sekce Československé sociálně demokratické strany dělnické. Když v lednu 1882 zanikla Budoucnost, na konferenci v Teplicích se rozhodlo, že ji nahradí Hlas lidu, o jehož vydávání se postarají Severočeši v čele s Františkem Hlaváčkem. První a jediné číslo mu vytiskl 27. 4. 1882 J. R. Vilímek v Praze. Časopis, vydaný na počátku první všeobecné hornické stávky, byl však zabaven, Hlaváček zatčen a vypovězen z teplického okresu. Za stávku byl vězněn v pražské Novoměstské věznici, kde složil nejen nekonečně dlouhou píseň o stávce v severních Čechách, ale i český text Písně práce.

Po propuštění vydával s F. Chourou časopisy Bojovník a Spravedlnost a s J. B. Peckou-Strahovským Duch času, Práci i Matici dělnickou. Perzekuce v 80. letech byla však neúnosná a brzy po Peckově odchodu do Ameriky jej dne 23. ledna 1886 následoval i Hlaváček, který se oženil s jeho adoptivní dcerou. Také v USA redigoval řadu časopisů – Proletář, Dělnické listy, Diblík, Hlas lidu, Spravedlnost i Pochodeň. Kromě překladu Francouzské revoluce vydal dvě knížky básní – Pochodeň i veršovanou Pohádku o stvoření světa. Přes nejedno radikální období ve svém životě měl zásadně odmítavý postoj proti komunismu.

František Hlaváček zemřel dne 11. února 1937 v Ciceru u Chicaga.

Zdroj: Deník Směr 7. 6. 2009, Pavel Koukal