FASMANOVÁ Anna

* 16. února 1871
† 29. října 1929

Mezi osobnosti, které dotvářely ráz prvorepublikového Duchcova, patřili i manželé Fasmanovi. Antonín Fasman byl mistr sklář, který působil v ústecké sklárně. Díky pevnému charakteru a odborné zdatnosti měl důvěru, jejichž zájmy hájil i v odborech. Odborné vlastnosti měla i jeho žena Anna, která si na severu Čech vydobyla velkou autoritu jako aktivní bojovnice za českou školu. Povoláním švadlena se starala o osmičlennou rodinu a vedle toho se od roku 1903 stíhala aktivně zapojovat do akcí ústecké české menšiny. Češi měli jedinou českou školu v Krásném Březně, kam bylo z Předlic, kde žila druhá nejpočetnější česká menšina, dosti daleko. Stejně jako všude na severu Čech se německá radnice otevření další české školy bránila. Předličtí Češi si tedy postavili novou školní budovu svépomocí. Když chtěli v září 1913 zahájit vyučování, radnice školu opakovaně zapečetila. Dne 24. září 1913 se konala největší demonstrace asi 300 rodičů, proti nimž zasáhla policie a četnictvo. Proti osmi ženám v čele s Annou Fasmanovou byl pak veden proces u Krajského soudu v Litoměřicích. Anna Fasmanová byla odsouzena ke třem týdnům těžkého žaláře za zločin veřejného násilí a přečin proti veřejnému pořádku a pokoji. Po návratu své ženy z vězení byl Antonín Fasman vyhozen z práce a rodina vystěhována z továrního bytu. Odstěhovali se proto do Duchcova, kde se záhy osvědčil jako vynikající huťmistr ve sklárně českého podnikatele Eduarda Lukeše. Za 1. světové války se Anna Fasmanová zúčastňovala protestů zdejších žen proti nedostatečnému zásobování a po vzniku Československé republiky se zapojila do činnosti Národního výboru. Její autoritu potvrzuje i opakovaná kandidatura za sociálně demokratické ženy v komunálních volbách 1919 a 1923. Podruhé jí chybělo do zvolení členkou zastupitelstva pár hlasů, což přimělo řídícího učitele Karla Líma, aby se v její prospěch vzdal svého mandátu.

Anna Fasmanová zemřela v Duchcově dne 29. října 1929.

Zdroj: Duchcovské noviny 10/2009, Pavel Koukal