Regionální knihovna Teplice
Regionální knihovna Teplice

DUŠKOVÁ Ludmila

překladatelka

* 16. května 1932
† 24. června 2010

Přední překladatelka ruských autorů Ludmila Dušková se narodila dne 16. 5. 1932 v Oldřichově u Duchcova, kde její otec působil jako mladý četnický strážmistr. Vzpomínky na nejranější severočeské dětství ji doprovázely po celý život. Po okupaci pohraničí odešla s otcem do Poděbrad, kde se otec okamžitě zapojil do protifašistického odboje; jako spolehlivou a bystrou cyklistickou spojku využíval i svou dceru. Po osvobození byl přeložen do Cvikova na Českolipsku, odkud Ludmila Dušková dojížděla na gymnázium v České Lípě. Maturovala roku 1948 a za maturitní předmět si zvolila matematiku jen proto, aby se „pomstila“ ruštině. Na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy byla pak přijata doslova v hodině dvanácté. Otec byl totiž za své politické názory bez ohledu na zásluhy v odboji vyhozen ze SNB a nadále se živil jako štěrkař na krkonošských silnicích.

Přesto či právě proto spojila další život s ruskou literaturou a od klasiků jako byl Leonid Andrejev záhy přešla k nekonformním ruským autorům. Jako redaktorka revue Světová literatura se v 60. letech prostřednictvím švýcarského emigrantského časopisu Grani  zkontaktovala s mladými ruskými autory Aksjonovem, Kazakovem, Vladimovem, Levitanským, Vozněsenským i Jevtušenkem, jejichž díla postupně zpřístupňovala českým čtenářům. V období normalizace se vrátila ke klasikům, ale překládala i emigranty, kterým již bylo odpuštěno, jako například Osipa Mandelštama. Ze všech nejvíce si oblíbila Vladimíra Nabokova a samozřejmě Alexandra Solženicyna, k němuž se vrátila v 90. letech – před několika lety doslova triumfovala s překladem jeho rozměrné trilogie Souostroví Gulag.

Vedle časopiseckých statí a rozhlasových pořadů celkem zpřístupnila českému čtenáři 72 knižních titulů.

Ludmila Dušková zemřela po delší nemoci dne 24. 6. 2010 v Praze, právě v době, kdy její český PEN KLUB nominoval na udělení Státní ceny.

Zdroj: Duchcovské noviny 5/2012, Pavel Koukal