BYDŽOVSKÝ Jan

* 16. ledna 1835
† 5. ledna 1921

Jan Bydžovský se narodil 16. ledna 1835 v Nevraticích. Sotva postoupil z chomutovské jednotřídky na hlavní školu do Jičína, otec zemřel a budoucnost nadaného chlapce se zdála navždy ztracena. Ten však školu neopustil a dosáhl vynikajícího prospěchu. Před začátkem následujícího roku se sám nechal zapsat na „předreálku“ v Novém Bydžově, aniž by věděl, kde bude bydlet a z čeho bude žít. Brzy na to se nadaného chlapce ujal profesor Odvárka, který mu opatřil slušnější podnájem. Od šestnácti let dával již Jan Bydžovský kondice a tím se podstatně zlepšil i chudý život studenta. Dále pak pokračoval ve studiu  na vyšší reálce v Liberci. Po absolvování liberecké reálky se v roce 1857 přihlásil na pražskou techniku. Po vystudování techniky přijal místo v technické kanceláři státní dráhy za denní plat 80 krejcarů. Brzy však úřad opustil a šel se učit zedničině k pražskému staviteli Kirpalovi. Po půldruhém roce obdržel  výuční list pražského zednického cechu. Byl přijat v technické kanceláři stavitele Šebka, který jej zaměstnal při stavbě kralupsko-turnovské dráhy.

Po pruské válce byl mladý inženýr vyslán na stavbu trati z Teplic do Duchcova, poté vedl stavbu mostu přes Labe z Děčína do Podmokel. Další viadukt, z Nuslí na Smíchov, přinesl Bydžovskému významné ocenění jeho práce – jmenování odborným inženýrem. V této funkci působil v Plasech při stavbě železniční dráhy Plzeňsko-Březenské. V roce 1873 přešel do služeb vrchní horní správy v Duchcově, kde se ubytoval natrvalo, jako stavitel dolů Duchcovsko-podmokelské dráhy. Na „uzavřeném území“ osídleném podle oficiálních statistik pouze Němci, objevil Bydžovský tisíce dělníků, odsouzených k postupnému poněmčení. Již od svého příchodu do Duchcova se snažil, aby zachoval tento lid svému národu a naučil jej s hrdostí hlásit se k češství, za něž se v té době mnozí styděli. Sčítání lidu v roce 1880 bylo velkým úspěchem inženýra Bydžovského a jeho spolupracovníků. Národ se navzdory útlaku dozvěděl, kolik Čechů žije alespoň přibližně v „ryze německých krajích.“

V roce 1881 byla jeho přičiněním založena Česká beseda,  první český spolek v Duchcově. To však již Bydžovský podnikal prostřednictvím Ústřední matice školské kroky k založení prvních českých škol na severu. V září 1882 se podařilo především zásluhou Jana Bydžovského otevřít česko matiční školu v Duchcově. Zasloužil se i o založení českých škol v Mostě, Oseku a Teplicích. Přičiněním Bydžovského byla založena také první česká  tělocvičná jednota na severu Čech, Sokol Rudohorský v Duchcově , stejně jako tamější  Česká řemeslnická beseda.

Na jaře 1886 přesídlil Bydžovský do Košťan, odkud dojížděl do nedalekého Hrobu, kde stavěl železniční viadukt na trati Praha-Moldava. Po dokončení stavby viaduktu se přestěhoval do Prahy, kde pokračoval v práci zejména v rámci Národní jednoty severočeské. V roce 1889 se znovu vrátil do severních Čech. Byl pověřen výstavbou dolu Jan v Lomu ( pozdější Kohinoor). Se severem se rozloučil v roce 1892. Zemřel v Praze 5. ledna 1921. Jeho jméno bylo zapsáno zlatým písmem v kronice české školy v Duchcově.

Na osobnost zakladatele českých škol nezapomínáme ani dnes – od roku 1970 zdobí budovu duchcovského gymnazia pamětní deska s bustou ing, Jana Bydžovského od akademického sochaře Milana Lahody.