BROGGIO Octavio
* 2. ledna 1670
† 24. července 1742
Narodil se v Čížkovicích a krátce po svém narození se s celou svou rodinou odstěhoval do Litoměřic, kde také navštěvoval městskou školu. Poté přešel do otcovy dílny do učení, kde byl tovaryšem v letech 1687 – 1692. Mistrem se stal roku 1700, tentýž rok mu zemřela jeho první žena. Během svého života byl třikrát ženatý, z prvního manželství měl dvě dcery. V roce 1703 převzal po otci (Giullio Broggi, též významný severočeský architekt) stavební dílnu a spolu s ní i veškeré závazky, stal se „vedoucím projektantem“. Broggiova druhá žena, Apologie Donátová, se kterou měl šest dětí, zemřela roku 1717. V té době patřil mezi pět nejbohatších a nejvlivnějších měšťanů Litoměřic. Se svou třetí ženou, původem z patricijské rodiny, Annou Lukasovou, měl čtyři děti. Působil také jako spolupracovník primátora Josefa Kristiana Pfalze.
V 17. století nastala doba velké barokizace, renovovaly se pobořené domy z doby třicetileté války a Octavio Broggio se podílel na jejich opravách. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří architektonické skvosty pro jezuity v Litoměřicích či Bohosudově (poutní kostel Bolestné Matky boží, 1701 – 1708) a pro cisterciáky v Oseku (Osecký klášter, barokní přestavba – západní dynamicky pojaté průčelí oseckého konventního kostela patří k vrcholům jeho tvorby). Zdálo se, že v Oseku svým vlivem vytlačil našeho předního a současně světového architekta G. Santiniho. Mezi jeho další stavby patří např. Ostré u Úštěka – Kalvárie Ostré, kostel sv. Vojtěcha s klášterem v Ústí nad Labem, zámek Zákupy, staré děkanství u kostela sv. Petra a Pavla v Úštěku, kostel ve Spálené ulici v Praze na Novém městě a tak dále (jeho stavby čítají až několik desítek).
Broggiův styl a charakter děl ovlivnil podobu mnoha staveb ještě ve 3. a na počátku 4. desetiletí, kdy roku 1742 v Litoměřicích umírá. Smrtí ale jeho vliv nekončí. Jeho spolupracovník Jakub Schwarz, doložený jako polír při barokizaci kostela ve Světci u Duchcova se inspiroval ve svých projektech Broggiovým výtvarným slohem. Děkanský kostel v Oseku nebo kostel v Jeníkově byly donedávna považovány za dílo Octaviana Broggia. Působnost tohoto významného architekta se kryje s obdobím, kdy barokní tvorba v Čechách dosáhla svého vrcholu. Současně s ním u nás tvořili umělci jako Giovanni Santini, Kilián Ignác Dientzenhofer či Kryštof Dientzenhofer.
Použité zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Octavio_Broggio
„Kronika: Barokní architekt“ – In: Revue Teplice, Č. 1 ( leden 1990 ), str. 6
„Severočeský barokní architekt Octavio Broggio“, In: Revue Teplice, č. 1 ( leden 1990), str. 14-15, autor: Macek, Petr
Poche, Emanuel: Umělecké památky Čech 1, A – J, str. 92 - 94