BERGMANN Pavel

* 14. února 1930
† 17. dubna 2005

Pavel Bergmann se narodil 14. února 1930 v pražském sanatoriu v Legerově ulici. Když mu byly dva roky, jeho otec zemřel na tuberkulózu.  Vychováván byl v rodině dědečka Mořice Steina, po smrti dědečka žil s babičkou Julií Steinovou v Zabrušanech. V roce 1936 nastoupil do české školy, ale po zabrání Sudet se musela rodina odstěhovat do Prahy.  Dne 24. 10. 1942 byl deportován do Terezína a poté byl poslán do rodinného tábora v Osvětimi.  Pavla Bergmanna  ještě čekal pochod smrti do Mauthausenu, kde byl 5. května 1945 osvobozen americkou armádou.  Do Zabrušan se vrátil v červenci 1945.

Po zlepšení zdravotního stavu nastoupil na duchcovské gymnázium a v roce 1952 odmaturoval.  Velmi se zajímal o novodobou historii českého severu, a proto po maturitě začal studovat historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vstoupil do Svazu protifašistických bojovníků a s podporou Karla Syřištěho inicioval nápis na pomníku II. Odboje ve Všechlapech i pamětní desku padlým odbojářům, kterou se podařilo odhalit v roce 1958 na podezdívce předzahrádky zabrušanského Místního národního výboru. Vyučoval na Obecné škole v Zabrušanech. V následujících letech působil také na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Také spolupracoval s různými disidentskými skupinami, byl  signatářem Charty 77. V roce 1989 se stal spoluzakladatelem Občanského fóra. Angažoval se v sociálně demokratickém hnutí jako mluvčí Asociace sociálních demokratů. V 90. letech se jeho zdraví velmi zhoršovalo a byl nucen odejít z aktivní politiky. Zemřel v Praze dne 17. Dubna 2005 a je pohřben na židovském hřbitově v Praze Strašnicích.

Duchcovské noviny 2/2006, Pavel Koukal