BENEŠOVÁ Hana
* 16. července 1885
† 2. prosince 1974
V Domaslavicích u Oseka se 16. července narodila Anna Vlčková. Pocházela z chudých poměrů. Ve čtrnácti letech ji rodiče poslali do Prahy k bohaté tetě, která ji po úspěšném dokončení obchodní školy, zaplatila cestu do Paříže. A právě na této cestě se potkává s Edvardem. Později se na jeho prosbu nechává přejmenovat na Hanu. Zásnuby se konaly v květnu v Paříži a o tři roky později se vzal v kostele sv. Ludmily v Praze. Do poklidného života vstoupí manželům 1. Světová válka. Edvard se angažuje v protirakouské tajné organizaci a nakonec je nucen sám uprchnout do Švýcarska na falešné doklady. Hana je převezena do Vídně a obviněna z velezrady a celé dva roky trpí v rakouských věznicích. Edvard Beneš se v cizině účastní mírových jednání a domlouvá budoucnost českého státu. Po návratu do Čech se stává ministrem zahraničí. V roce 1935 se stává prezidentem a z Hany, původně chudého děvčátka se stává první dáma. Nechali si postavit letní sídlo v Sezimově Ústí, které se stalo jejich společnou radostí. Hana neustále svého manžela podporovala a povzbuzovala a to v i době, kydy byli v exilu. Jejich manželství bylo bezdětné, jediné těhotenství skončilo potratem. Jejím celoživotním údělem byl život pod neustálým dohledem Státní bezpečnosti. Zemřela v Praze dne 2. prosince 1974.
Osecké noviny 3/2007, Vladimír Pospíchal ml.