Regionální knihovna Teplice
Regionální knihovna Teplice

KAŇKA Josef Stanislav

politický pracovník

* 3. března 1851
† 2. dubna 1885

K rozhodujícím okamžikům v životě zámečnického učně Josefa Stanislava Kaňky ze Starého Města pražského (narozen 3. 3. 1851) došlo na podzim 1868, kdy jako sedmnáctiletý mladík hltal revolučního ducha té doby. Jako odpověď na české protestní hnutí, k jehož potlačení vláda použila vojsko, byl v Praze a okolních okresech vyhlášen stav obležení. Také v příštích měsících prožívala pražská veřejnost řadu vzrušujících událostí – výbuch pumy před budovou policejního oddělení, vylepení pobuřujících plakátů, i odhalení velezrádného spiknutí, chystajícího atentát na tehdejšího místodržícího barona Kollera.

Jméno Josefa St. Kaňky se objevilo na veřejnosti poprvé v souvislosti s tzv. královským reskriptem, podle něhož měla být v Čechách v září 1871 obnovena zemská samospráva. Poselství císaře Franze Josefa I. bylo však v zápětí odvoláno, a tak byl text reskriptu zveřejněn ilegálně na pražských nárožích. Z podezření, že se podíleli na této akci, bylo zatčeno třináct mladíků, mezi nimi i Vilém Körber a také Josef „Svobodosláv“ Kaňka, jak se tehdy podepisoval. V následujícím roce byl zatčen znovu a tentokrát už strávil spolu s dalšími mladými velezrádci čtyři měsíce v samovazbě. Obvinění se týkalo neuskutečněného atentátu na místodržícího Kollera a během procesu byla rozpoutána kampaň proti Karlu Sabinovi.

Kaňka se odstěhoval do Teplic, odkud pocházela jeho manželka a zpočátku patřil k aktivním členům Čtenářské besedy, jejímž byl jednatelem; kromě jiného vypracoval též stanovy zpěváckého spolku Slavík-Lidumil. V úzkém kontaktu byl i s Odborným hornickým spolkem v Duchově, kde mj. přednášel „ O povstání země a tvorstva jejího.“ Z veřejného života jej bohužel brzy vyřadilo onemocnění tuberkulózou, které podlehl v Teplicích 2. dubna 1885 ve věku 34 let. Dům v Masarykově ulici byl roku 1990 označen pamětní deskou.

Zdroj: SD 8. 4. 1995, Pavel Koukal