Regionální knihovna Teplice
Regionální knihovna Teplice

STEJSKAL Rudolf

právník

* 6. října 1867
† 6. března 1943

Významný český advokát JUDr. Rudolf Stejskal se narodil 6. října 1867 v lázeňském městečku Mšené
u Budyně nad Ohří. Po studiích právnické fakulty na pražské univerzitě začínal jako praktikant
u Okresního soudu v Litoměřicích. Jako advokátní koncipient v Roudnici nad Labem projevil i zřetelný sportovní talent a v barvách klubu ČAC Roudnice se stal průkopníkem našeho veslařského sportu.

V únoru 1899 si otevřel advokátní kancelář v Duchcově a spolu s řídícím učitelem Aloisem Bílkem ještě téhož roku založil Českou záložnu, která se stala velkou oporou začínajících českých podnikatelů. Jako právník si brzy vysloužil neobyčejné renomé obhajobou všech Čechů, kteří se až dosud marně dovolávali práva. Angažoval se v Ústřední matici školské i Národní jednotě severočeské a vynikající zásluhy si vysloužil zejména v bojích za českou školu , které od ervěnických událostí v roce 1907 gradovaly neobyčejným způsobem. Již na konferenci v Teplicích, konané 27. 9. 1908 za účasti 356 delegátů z celého Podkrušnohoří, byl přijat návrh ustavit Ústřední školský komitét se sídlem
v Duchcově. JUDr. Rudolfu Stejskalovi, který se stal jeho předsedou, se v následujících týdnech podařilo zorganizovat týdenní všeobecnou školskou stávku, kterou v jednotlivých místech podpořili všichni čeští poslanci. V Duchcově a Lomu na podporu stávky vystoupil prof. T. G. Masaryk, což mělo neobyčejný význam ještě po deseti letech, kdy většina členů školského komitétu zaujala místa v čele revolučních Národních výborů po vzniku Československé republiky.

JUDr. Rudolf Stejskal, který byl účastníkem protirakouského odboje, se tehdy stal jedním ze severočeských „mužů 28. října“. Zúčastnil se přebírání Duchcova do českých rukou a až do řádných voleb byl předsedou okresní správní komise.  Stal se též jedním z prvních vládních zmocněnců pro severní Čechy. Po dvacetileté práci ve prospěch českých menšin odešel do Prahy, kde se nadále projevoval jako renomovaný právník. Zemřel tam 6. března 1943.

Zdroj: Deník Směr 8. 3. 2003, Pavel Koukal