Regionální knihovna Teplice
Regionální knihovna Teplice

SEMECKÝ Josef

herec, autor divadelních veseloher, režisér

* 13. 3. 1911

+  21. 1. 1977

Josef Semecký se narodil dne 13. 3. 1911 v Ćeském  Brodě. Vyučil se sice zahradníkem, ale celý život ho to táhlo k divadlu. Když mu bylo šestnáct let, odešel k divadelní společnosti Václava Faltyse, se kterou procestoval celé naše území. Od V. Faltyse přešel k Chládkovi a následně do souboru pod taktovkou Františka Langa a divadelní společnosti Stanislava Podzimka. Na jeviště “kamenného divadla” vstoupil v Brně. Josef Semecký se stal členem operetního souboru Zemského divadla těsně před válkou. Mezi jeho herecké kolegy patřila například Růžena Nedomová, Karel Kosina a Valentin Šindler. Z rolí milovníků přešel na starokomický obor. Zažil na vlastní kůži také období, kdy se za války zavírala divadla a on skončil spolu s ostatními herci v továrně. Následkům bombardování naštěstí unikl.

Po osvobození působil v Těšínském divadle v Českém Těšíně. Ze severní Moravy se přesunul rovnou na sever Čech, kde přijal angažmá v Krajském divadle pracujících v Mostě. Jednou z jeho nejvýznamnějších rolí zde byl loupežník Sarka Farka v Drdových Hrátkách s čertem. Uplatnil se také na jevišti pražského divadla S. K. Neumanna v Libni. Josef Semecký však podle všeho nebyl tak úplně pro činohru stvořený. V roce 1954 odešel do Teplic do Krušnohorského divadla, kde jako člen vystupoval pod vedením Jana Pacla. Zde začalo jeho velkolepé období. Brzy se říkalo mezi návštěvníky, že jdou “na Semeckého”, jeho výstupy přinášely radost a úsměv na tváři, šířil pohodu, jeho umění bylo doslova “darem od boha”. Takové úspěchy ovšem zažíval, ikdyž někde hostoval, jeho estetické hodnoty hereckého projevu a vkus byly nesporné. Byl poctivý a svědomitý, vždy dokonale naučenou rolí ovládnul celé podium a pro své kolegy, a především pro ty začínající, byl velikou inspirací, uměl je citlivě vést, nikdy neurazil a v krajních situacích hledal tu nejúčinnější cestu. Ani režiséři s ním neměli práci, to, jak role hrál, nechali jen na něm. Rolí bylo několik desítek a někdy i svým hereckým umem a improvizací zachraňoval divadelní představení tam, kde tvůrci docházel dech. Rolí byla celá řada, za zmínku především stojí postavy Voskovce a Wericha. V úspěšné roli Dougha z Brdečkovi parodie Limonádový Joe se ukázal i v televizi.

Josef Semecký rozdával humor a dobrou náladu nejen na jevišti. Mimo herectví měl ještě další zájmy – vaření a četbu knih. K jeho nejoblíbenějším knihám patřilo Vejce a já od Betty MacDonaldové a Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška. On sám byl též literárně činný, ale zároveň také velmi skromný. Psal divadelní veselohry, činil se v úpravách operetních libret, která již nestačila požadavkům moderní společnosti. Uplatnil se i na pozici režiséra. Uvedl Boccaccia, Krásnou Helenu, Orfea v podsvětí a Perly panny Serafínky.

Byl to herec velkého formátu, ale velmi brzy se stal teplickým patriotem, nalezl zde nový domov. V době jeho hereckého vrcholu se začala ozývat nemoc, která jej roku 1965 donutila opustit herectví a odejít do invalidního důchodu. Po třech letech se ještě na jeviště vrátil, ale nikdy ne už v plné síle a na stálo. Naposledy se představil v roli Beaubissona v Plesu v opeře. Touto rolí se zároveň i rozloučil. Jeho konec byl smutný, nikdy se nedokázal smířit s odloučením od svého milovaného divadla. Dne 21. ledna 1977 zemřel v Teplicích ve věku šedesáti pěti let.

 

Použité zdroje:

https://tritius.knihovna-teplice.cz/authority/523445?si=20

“Herec tělem I duší”, In: Revue Teplice, č. 6 (červen 1977), str. 16, autor: Koukal Pavel