SELIGER Josef
* 16. února 1870
† 18. října 1920
Josef Seliger, představitel německé sociální demokracie, se narodil 16. 2. 1870. Původem byl textilní dělník a ještě jako mladík zahájil činnost na Liberecku. V roce 1893 přišel do Teplic, aby zde vybudoval první krajskou organizaci sociálně demokratické strany. Němečtí, ale i čeští sociální demokraté od první chvíle respektovali jeho strhující osobnost, která je v určitých okamžicích stmelovala a posilovala. Od roku 1896 redigoval časopis Die Freiheit (Svoboda), který vycházel vstříc i Čechům, jimž otiskoval různá oznámení v českém jazyce. Podporoval i snahy české menšiny v bojích za českou školu. Samozřejmě, že také zásluhou českých voličů byl pak dvakrát zvolen poslancem rakouského parlamentu.
Po skončení 1. světové války byla početná německá menšina v Čechách a na Moravě včetně sociálních demokratů zaskočena vznikem Československé republiky a s odkazem na Wilsonovy zásady o právu sebeurčení národů žádala vytvoření Provincie Deutschböhmen. Josef Seliger nechápal její vytvoření jako útok na existenci samostatného československého státu, ale když tvrdě narazil
u pražské vlády, proklamoval připojení k německé „výmarské“ republice. K protičeské nenávisti se nikdy nesnížil, ale problém méně početné české menšiny v pohraničních oblastech jej v té době asi moc nezajímal. Po pádu Provincie Deutschböhmen odešel za hranice, ale podporu nenašel ani u sociálních demokratů v Německu, ani Rakousku. Po uzavření mírové smlouvy se postupně smiřoval s novými poměry a v roce 1920 se stal znovu poslancem Národního shromáždění a předsedou poslaneckého klubu německé sociální demokracie v ČSR.
V posledním období svého života čelil rozdělení své strany na levici a pravici, přičemž vznikajícímu komunistickému hnutí adresoval výstižné a nadčasové výhrady. Zemřel náhle 18. 10. 1920 v důsledku celkem banální otravy a jeho ztráta byla nečekaná a velmi bolestná. Na šanovském hřbitově se s ním rozloučily tisíce dělníků obou národností, včetně čelních představitelů československé sociální demokracie Františka Tomáška a Antonína Němce, Bohumíra Šmerala nevyjímaje.
Je nutné zdůraznit, že pod vedením Seligerova nástupce dr. Ludwiga Czecha se stala německá sociální demokracie v ČSR postupně stranou státotvornou a důsledně antifašistickou, která sehrávala v našem politickém spektru 20. a 30. let velmi významnou úlohu.
Zdroj: Deník Směr 7. 10. 200 , Pavel Koukal