PEŠATA Jaroslav

* 11. července 1912
† 6. března 1954

Narodil se 11. července 1912 jako syn duchcovského horníka. V roce 1931 absolvoval české státní reformní reálné gymnázium v Duchcově a po dalších studiích v Praze se stal učitelem. Po záboru severočeského pohraničí odešel do vnitrozemí, kde se ihned spojil s ilegálním protifašistickým hnutím v sokolské skupině JINDRA v Sedlčanech, kde mimo jiné spolupracoval s pozdějším starostou duchcovského Sokola a vězněm z padesátých let Josefem Navrátilem. Počátkem roku 1942 bylo obyvatelstvo tohoto městečka nuceně evakuováno z důvodu budování cvičiště SS a Pešata pak působil v Sedleci-Prčicích, kde byl od roku 1943 znovu zapojen v odboji a v závěru války byl příslušníkem partyzánské brigády „Táborité“, jež byla součástí hnutí „Za Prahu“. Od 5. května 1945 se spolu se svými spolupracovníky podílel na osvobození celé oblasti, přičemž se mu podařilo zadržet několik prominentních nacistických veličin.

27. května 1945 se vrátil do Duchcova, kde rozvíjel své schopnosti nejen ve školství, ale i v rámci sokolské jednoty i celé Sokolské župy Krušnohorské-Kukaňovy. Sám byl aktivním sportovcem, jehož oddíl volejbalistů se probojoval do I. ligy, ale uplatňoval se i jako oblíbený vedoucí sokolských i výcvikových táborů. Jako župní náčelník byl jedním z hlavních organizátorů posledního župního a posléze i
XI. všesokolského sletu v roce 1948.

Učitele Jaroslava Pešatu zatkli v rámci akce StB zvané OKTÁVA dne 2. dubna 1953, přímo ve škole v budově duchcovského gymnázia, kde tehdy působil jako učitel tělocviku. Za to, že nehodlal zradit Masarykovy a Tyršovy ideály, byl vystaven mučení, jemuž nakonec 6. března 1954 podlehl. Na jeho poctu mu byla při příležitosti 40. výročí úmrtí odhalena pamětní deska na duchcovské sokolovně.

Zdroj: Deník Směr 13. 7. 2002, Pavel Koukal