MRÁZEK Josef

* 1. března 1903
† 16. září 1977

Období novodobé „renesance“ města Duchcova od poloviny 60. let do počátku 70. let minulého století je spojeno také se jménem Josefa Mrázka. Duchcovský kamenosochař s „partou bělovlasých mladíků“, jak je nazýval básník Ilja Bart, se podílel nejprve na obnově státního zámku i přilehlého kostela, a pak na všech stavebních pracích, které v té době probíhaly.

Josef Mrázek se narodil 1. března 1903 na duchcovské šachtě Dőllinger, kde jeho otec pracoval jako důlní zedník. Do české školy začal chodit v době vrcholícího úsilí za její zrovnoprávění se školami německými. Pamatoval dobu, kdy byly některé třídy tak přeplněné, že některé děti musely sedět na „domkách“ (dřevěné špalky z odřezů šachetní výdřevy), které se pak ve škole nechávaly na topení. Znal samozřejmě i největšího bojovníka za českou školu Hynka Holuba, kterému později s velkým citovým vztahem zhotovil pamětní desku na dnešní průmyslovce. Vzpomínal na obětavé učitele, jako např. dějepisce Josefa Siblíka, díky nimž se zdejším dětem dostávalo dobrého vzdělání.

Ještě před 1. světovou válkou mu zemřel otec a Josef Mrázek musel pomáhat živit rodinu. Po válce se vyučil kamenosochařem u firmy Antonína Fiedlera, vzdělání prohloubil i studiem na Státní keramické škole v Teplicích, kde byl žákem profesora Johanese Watzala.
Ve Fiedlerově firmě pak pracoval jako dílovedoucí a podle toho reprodukoval do kamene i do dřeva většinu soch akademického sochaře Hermanna Zettlizera, který měl v objektech závodu vlastní ateliér.

Vlastní tvorbu vytvářel na hřbitovní architektuře v Duchcově i Černčicích u Loun, kam se firma za války přestěhovala. Po válce zahájil samostatnou činnost a již tehdy se pustil do obnovy pomníků, které odstranili nacisté (Havlíček, Smetana). Vytvořil sochu sokola pro památník u sokolovny i dnes již zničený reliéf Boženy Němcové do stejnojmenného parku, pro Karla Lercha vytesal reliéf „Dělnická pieta“ pro památník duchcovského viaduktu, později instaloval i pomník Antonína Sochora.

Významně se uplatnil na úseku záchrany kulturních památek. Spolu s V. F. Vinšem reprodukoval již rozpadlou sochu sv. Floriána na kašně na náměstí, zabezpečoval snesení Braunových soch před likvidací hospitálu, restauroval sochy ve sfingovém rybníku a podílel se i na množství dalších akcí včetně výstavby pavilónu pro Reinerovu fresku.

Ve spolupráci se synem Lubomírem reprodukoval do pískovce již sedící akt Miroslava Rabocha (za duchcovským kinem) a spolu zhotovili mistrovské dílo – románské okno pro rotundu na Řípu. Naposledy se společně podíleli na rekonstrukci gotických oken na kostele
v Roudníkách, ale ambon a mensu již dokončil syn.

Josef Mrázek zemřel 16. září 1977, ale mnozí lidé na něho dodnes vděčně vzpomínají.

Zdroj: Deník Směr 1. 3. 2003, Pavel Koukal