LAUBE Gustav Carl
geolog, paleontolog, polární badatel a profesor
* 9. ledna 1839
† 12. dubna 1923
Gustav Carl Laube se narodil 9. ledna 1839 ve starobylé měšťanské rodině v Teplicích v domě naproti Císařským lázním. Jeho otec tam měl pekárnu. Budoucí vědec vyrůstal v prostředí, které ho naučilo pracovitosti a píli, a ty jej pak provázely po celý život. Již v mládí projevil zájem o neživou přírodu, byl také veden k historii. Po absolvování gymnázia v Mostě odešel studovat přírodní vědy do Prahy a poté do Mnichova. Po studiu odešel do Vídně, kde působil v říšském geologickém ústavu a ve dvorním mineralogickém kabinetu. V letech 1869 až 1870 se zúčastnil druhé německé polární výpravy společně se svým krajanem, geografem J. Payerem. Zážitky zachytil v řadě spisů. V roce 1871 byl jmenován profesorem geologie v Praze. Zpracoval geologické mapy severních Čech a geologii Krušných hor. Jako pedagog uměl zaujmout studenty a uměl podat učební látku srozumitelně a jasně. Přesto, že žil v Praze, jezdil často do Teplic, byl členem Teplické muzejní společnosti. V roce 1879 po katastrofě na dole Döllinger a zániku teplického Pravřídla byl povolán do odborné komise k znovuzískání termálních pramenů. Po úspěšném splnění tohoto úkolu byl poctěn čestným občanstvím města Teplic. Po zachránci teplických pramenů je pojmenováno náměstí – Laubeho náměstí. Zemřel v Praze 12. dubna 1923 a 16. dubna mu město Teplice vypravilo čestný pohřeb do rodinné hrobky.
Zdroj: Revue Teplice č.1/1989, Krutský Norbert
