Regionální knihovna Teplice
Regionální knihovna Teplice

KLECANDA Jan

pedagog

* 5. března 1855
† 16. května 1920

Tento pedagog, novinář a spisovatel se narodil v Praze 5. března 1855. Absolvoval reálné gymnázium a krátce studoval i techniku. V roce 1875 byl odveden na vojnu a díky svému vzdělání se stal učitelem v kadetní škole. Učení se mu zalíbilo a za katedrou již zůstal i po odchodu z vojny.

Po pěti letech vyučování v Praze se z národního nadšení přihlásil do služeb Ústřední matice školské
a v létě roku 1883 přijel do Teplic s úkolem založit zde první českou školu. Plný elánu se pustil do práce
a ještě před jejím úředním povolením nechal zadaptovat učebny v Českobratrské ulici. Přes všechny problémy a překážky zahájil vyučování 17. září 1883. Počet žáků neustále narůstal, takže se musel starat o adaptace dalších učeben i o celkový rozvoj školy. Kromě toho se podílel i na veřejném životě. Byl zvolen jednatelem teplické České besedy a od roku 1884 předsedou Budče Rudohorské, spolku sdružujícího podkrušnohorské učitelstvo. Byl v popředí organizátorské činnosti Ústřední matice školské  na severu, zakládal místní odbory Matice a připravoval půdu pro vznik českých škol
v Podkrušnohoří. Po vzniku Národní jednoty severočeské spoluzakládal i řadu místních organizací tohoto významného spolku, který se snažil eliminovat německý vliv na českou menšinu.

Literaturou se zabýval už v době studií, kdy přispíval do řady beletristických časopisů pod různými pseudonymy. Jeho povídkám
a humoreskám, přes určitou poplatnost své době, nelze upřít dějovou poutavost, dramatický spád a především národně výchovnou tendenci. Brzy se stal jedním z nejčtenějších spisovatelů tehdejší doby.

První dvě knihy mu vyšly ještě za jeho působení v Teplicích. V roce 1885 mu vychází almanach České besedy v Teplicích Na pomezí. Jan Klecanda jej uspořádal a uvedl cennou statí o rozvoji českého národního života v pohraničí. Jeho nejvýznamnějším úsilím byla snaha
o přeměnu českých matičních škol ve školy veřejné, o které by musela pečovat obec. Přes kampaň v německém tisku a zastrašování toho bylo v roce 1885 aspoň částečně docíleno, definitivně se však podařilo prorazit až po 12 letech.

V roce 1887 nervově onemocněl a opustil Teplice. Opustil definitivně i učitelskou dráhu a rozhodl se pro novinářskou a spisovatelskou kariéru. Založil politický týdeník Vyšehrad, který vydával plných 13 let a po jeho zániku přijal místo v Humoristických listech a věnoval se převážně své spisovatelské práci. Napsal pětatřicet knih, mezi nimiž najdeme povídky z vojenského prostředí, školního prostředí
i politického života. Jeho nejúspěšnější romány byly zfilmovány. Za I. světové války byl i  se svými syny činný v protirakouském odboji
a s nadšením přivítal vznik nového samostatného státu.

Jan Klecanda strávil na českém severu pouhé čtyři roky, ale pro rozvoj českého národního života a českého školství na Teplicku udělal nesmírně mnoho. Na jeho práci navazovali všichni jeho nástupci, kteří pokračovali tam, kde on svou činnost přerušil.

Zemřel v Praze 16. května 1920.