Regionální knihovna Teplice
Regionální knihovna Teplice

JAROŠ František

příslušník zahraniční československé armády

* 23. listopadu 1911
† 21. listopadu 1944

21.listopadu 1944 padl na bojišti u Dunkerque František Jaroš z Háje u Duchcova. Narodil se v této hornické vsi 23. listopadu 1911, a jelikož pocházel z chudých poměrů, celá rodina byla orientována levicově. V době hospodářské krize byl převážně nezaměstnaný a po katastrofě na dole Nelson III. byl dokonce stíhán za rozšiřování pobuřujících letáků. Přímo miloval trampské hnutí a veškerý volný čas trávil v přírodě. Na sklonku třicátých let se zapojil do práce ve Svazu mladých, což byla mládežnická organizace vycházející z představy jednotné fronty levicové mládeže proti fašismu bez ohledu na odlišnost v jejich přesvědčení.

11. listopadu 1937 jej kamarádi „trempíci“ viděli naposledy, když nastoupil do vlaku na duchcovském nádraží a odjel údajně na světovou výstavu do Paříže. Místo toho pokračoval dál do Španělska, kde požádal o přijetí do dobrovolnických útvarů bojujících na straně republikánské armády proti fašistům generála Franca. Nejprve byl příslušníkem roty T. G. Masaryka, po pádu Teruelu bojoval v proslulém Batalionu Divisionario. Několikrát byl raněn a na Silvestra 1938 byl povýšen na seržanta. Po Francově vítezství uprchl do Francie a 14. prosince 1939 se podrobil odvodu do československé zahraniční armády a od  4. ledna 1940 výcviku ve Velké Británii. V čs. státní škole ve Whitchurch si doplnil nedostatečné vzdělání  a v dubnu 1942 složil zkoušku z učiva třetí třídy měšťanské školy.

V průběhu invaze byl vysazen ve Francii a již po prvních bojích vyznamenán medailí Za zásluhy. „ Své vojenské povinnosti plnil s příkladnou obětavostí a nadšením“, zapsali do vojenských análů poté, když padl na bojišti u Dunkerque. O dva dny později byl pohřben na vojenském hřbitově v Bourbourg. Ironií osudu se tak stalo právě v den jeho třiatřicátých narozenin. Po válce byl rotný František Jaroš  In memoriam vyznamenán Čs. medailí Za chrabrost i Čs. válečným křížem 1939.

Zdroj: Duchcovské noviny 12/2004, Pavel Koukal