HYNKOVÁ Libuše

* 28. října 1923
† 6. ledna 2012

Libuše Hynková se narodila 28. října 1923 v Teplicích. Jejím otcem byl známý teplický menšinový učitel a zároveň ředitel školy v Dubí – Pozorka, Martin Hynek a její sestra Věra Hynková, spolužačka Antonína Sochora na teplické Obchodní akademii, se proslavila jako významná bojovnice proti fašismu, interbrigadistka ve Španělsku a partyzánka v jugoslávských horách. Libuše Hynková byla v letech 1934 – 1938 studentkou Českého státního reálného gymnázia v Duchcově. Již od dětství se toužila stát tanečnicí. V předválečném období bylo málo příležitostí studovat tanec, a tak se stala tanečnicí až po studiích Uměleckoprůmyslové školy v Praze (obor malba a kresba). Zprvu působila jako členka taneční skupiny Jožky Šaršeové, která byla slavnou představitelkou české taneční avantgardy v meziválečném období. Pravidelně jezdila na taneční soustředění v Beskydech, kde se seznámila s folklórem na zábavách a lidových tancovačkách. Lidové zvyky zase poznávala na skautských putovních táborech po Slovácku. Roku 1947 se v Praze uskutečnil Světový festival mládeže, kde vystupoval proslulý Mojsejevův soubor ze Sovětského svazu, což ji ovlivnilo natolik, že založila obdobný soubor na profesionální úrovni, který rozvíjel lidovou hudbu, zvyky a i tance tehdejšího Československa. S profesorem Karlem Plickou cestovala po Slovensku a sbírala lidové písně, jež se staly základem jejích prvních choreografií. Se svými prvními tanečníky roku 1948 připravovala slavnostní premiéru Československého souboru národních tanců. Následně v 50. letech odjela do Moskvy na Ruskou akademii divadelních umění (GITIS), což byla v podstatě něco jako naše AMU, kde dále studovala tanec a choreografii. Její absolventský celovečerní balet s názvem Zbojnický oheň předznamenal její choreografický směr. Stála u zrodu nového žánru, kdy lidové prvky byly poprvé užity k vyjádření dramatického děje a vznikla tak nová taneční řeč, při které jsou lidové prvky propojeny a obohaceny o prvky klasického tance. Jako jediným profesionálním interpretem tohoto žánru se stal Československý státní soubor písní a tanců. Hynková se pak stále více potýkala s byrokracií úředníků ministerstva kultury kvůli svobodě projevu na jevišti.
V 90. letech spolupracovala i s jinými soubory, např. Škoda Plzeň (Mladina), kde byla autorkou několika lidových tanečních pásem. Během své dlouholeté kariéry choreografky spolupracovala také s mnoha významnými umělci odlišných žánrů. Mimo tedy zmiňovaných osobností - Šaršeové a Plicky, spolupracovala také s hudebním skladatelem Václavem Trojanem, Radimem Drejslem, Václavem Kučerou, Josefem Krčkem, výtvarníkem Antonínem Strnadelem, Alenou Hoblovou atd. Mezi její významné choreografie patří např. Chodská svatba (1950), Radostný den (1961), Utkáni z pramenů na hudbu Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů (1963), Slovanské tance (1966) a další.
Roku 1983 byla oceněná titulem Zasloužilá umělkyně a v roce 2009 obdržela Cenu ministerstva kultury za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru. Libuše Hynková zemřela 6. ledna roku 2012 v Praze.

Použité zdroje: 
https://cs.wikipedia.org/wiki/Libu%C5%A1e_Hynkov%C3%A1
„Významná česká choreografka“, In: Duchcovské noviny č. 10 (říjen 2013), str. 20, autor: Koukal, Pavel
„Kronika: Jubilea Choreografka“, In: Revue Teplice č. 11 (listopad 1983), str. 5