CAJTHAML-LIBERTÉ František
* 30. března 1868
† 3. května 1936
Výrazná osobnost českého severu se narodila v chudé rodině 30. března 1868 v Suchomastech
u Berouna. Do severních Čech se dostal jako krejčovský tovaryš, kdy se v Litoměřicích zapletl do „tajného spolčování“ a pobyl si tři měsíce ve vězení. Zde také zahájil svou úspěšnou literární činnost, která pokračovala až do třicátých let 20. století. Po propuštění z vězení přesídlil do Teplic
a v devadesátých letech 19.st. vydal rychle za sebou několik prací - čtyři sbírky próz, dva dělnické zpěvníky a osm svazků sociální poezie. Kritikové z něj udělali málem módního básníka, s čímž on hluboce nesouhlasil. Od konce 19. století se věnoval žurnalistice, redigoval list Severočeský dělník
a angažoval se ve všech významných událostech, které se na severu Čech odehrávaly. Během hornické stávky v roce 1900, v období nejprudších bojů o českou školu v roce 1908 i v převratových dnech října 1918, kdy se vytvářela česká státnost, podával zprávy o událostech v severních Čechách do celostátního tisku. Jako sociální demokrat obhajoval v roce 1921 autentickou podobu sociální demokracie proti vznikající KSČ, což mu bylo vyčítáno ještě dlouho po jeho smrti. Stal se rovněž jedním z předních regionálních historiků. K jeho zájmu o dějiny sociálně demokratického hnutí na severu, které zobrazil v dílech Český sever v hnutí dělnickém, Severočeští havíři, Franta Choura a další, se připojil i zájem o národnostní poměry v Podkrušnohoří . Konflikty mezi národnostmi, vznikající v česko-německé oblasti, daly vzniknout pracím Obrázky z Deutschböhmen, Sláva a pád provincie Deutschböhmen, Zrcadlo Němcům a Severočeské národnostní pomezí. Jeho zájem o naši národní minulost se zúročil v rozsáhlé kronikářské činnosti. Kromě rodných Suchomast zpracoval i kroniky mnoha severočeských obcí. Většinu z nich psal ve dvou jazykových verzích - česky a německy. S touto prací taky souviselo jeho sbírání severočeských pověstí, které vyšly ve dvou svazcích: Staré pověsti ze Středohoří a Podkrušnohoří a Sto pověstí, bájí a příběhů severočeských. Řada dalších spisů zůstala bohužel jen v rukopisech.
Jeho unikátní archiv dokumentů, který měl více než dva tisíce položek, je i v současnosti zdrojem, ze kterého čerpají regionální
i celostátní literární historikové, etnografové a badatelé z mnoha dalších oborů.
František Cajthaml-Liberté zemřel 3. května 1936 v Bystřanech u Teplic a pochován je na hřbitově v rodných Suchomastech.