AKSAMIT Karel

* 11. dubna 1897
† 21. června 1944

Karel Aksamit, důsledný bojovník proti fašismu, který nikdy nepatřil ke komunistům kariéristickým, ale etickým,  se narodil 11. dubna 1897 v Košťatech u Teplic. Vyrůstal v typické proletářské rodině se sedmi dětmi, otec je zanedbával,  a tak chlapec, bez ohledu na své nadání, musel ode dne svých 14. narozenin a bez ohledu na to, že školní rok ještě neskončil, tvrdě vydělávat – ve sklárně, v papírně i na dole Elbe. V Trnavanech se stal členem DTJ Jarost a vzplál pro dělnickou tělovýchovu. Jako voják zažil během 1. světové války únorovou revoluci v Rusku, ale pak byl jako havíř poslán domů, kde zažil spontánní hladové demonstrace na severu Čech. Stal se zakládajícím členem komunistické strany, kde pak pracoval především jako funkcionář FDTJ, od roku 1936 jako předseda celostátní Federace proletářské tělovýchovy. Ve třicátých letech absolvoval významné protifašistické kongresy v Paříži i dalších evropských městech.

Třetí díl Pamětí prof. Václava Černého „Křik koruny české“ je vlastně nejúplnějším příspěvkem k dějinám KSČ a rozsáhle se zabývá i III. ilegálním ústředním výborem  a životní tragédií Karla Aksamita. Výrazná písmena na Aksamitově pomníku v Toužetíně u Loun nemohla nikdy vystihnout pravé hrdinství tohoto muže, který zvolil dobrovolnou smrt ve chvílích, kdy měl být najisto zatčen gestapem. Je absurdní, že proti jeho, jak dosvědčuje i Václav Černý, nepochybně poctivé odbojové činnosti stál jiný funkcionář KSČ Jaroslav Fiala, který během svého konfidentství pro gestapo přivedl do koncentráků i pod šibenici na 1 400 lidí – např. i Josefa Moláka a příslušníky skupiny Předvoj. Vedle Karla Aksamita, který naposledy vydechl 21. června 1944, udal i jeho manželku Boženu a sestry Františku Kočkovou a Josefu Vaverovou s celými rodinami.

Zdroj: Deník Směr 17. 5. 1997, (pak)

Revue Teplice 7/1973, s. 16 (fotografie)