Relativita pravdy na příkladu Jaroslava Hájka
Pravda je velmi relativní, zvláště v historii. Stačí vynechat malou část příběhu a vše je jinak. Stejně jako v případě českého novináře Jaroslava Hájka, který byl výrazným způsobem konfrontován s nacistickým a komunistickým režimem. Nejdříve byl vězněn v KT Dachau a Buchenwald. Propuštěn byl v dubnu 1942 kvůli nemoci. Poté se přidal k odbojové skupině ŽELEZO. V 50. letech byl znovu zatčen a odsouzen za vyzvědačství. Mohl by být hrdinou, který přežil několikeré věznění. Z výzkumu pramenů však vyplývá, že jeho život nebyl tak jednoznačný. V jeho osobních pamětech, které sepsal na konci 60. let, se nacházejí škrty a přepisy z první do třetí osoby. Jedná se o autocenzuru? Zásahy někoho jiného? Z archivního výzkumu navíc vyplývá, že nemusel být z KT propuštěn kvůli nemoci, ale kvůli tomu, že se stal konfidentem, jak vypověděli jeho spoluvězni. Vynecháním byť jen malé informace, může být z Jaroslava Hájka rázem buď hrdina, nebo kolaborant.
KDY: středa 1. listopadu 2017 v 18,00 hodin
KDE: Regionální knihovna Teplice, Lípová 13 (společenský sál)
Vstup zdarma